Lávové kameny, chemické složení a rozdělení z hlediska obsahu prvků, Gabro, Čedič

 Gabro

Rozdělení

Podle povahy tmavých minerálů se gabra rozdělují na skupinu bez olivínu - amfibolická, amfibolicko-pyroxenická, pyroxenická, hyperity (augit, ortopyroxen), nority (ortopyroxen), anortozity (tmavé minerály do 10%) a skupinu s olivínem - olivínická gabra, olivínické hyperity, olivínické nority, troktolity (převažuje plagioklas s olivínem).

Vlastnosti

Většinou jde o stejnoměrně zrnité horniny, drobně až hrubě zrnité, anortozity bývají i velkozrnné. V případě porfyrických druhů tvoří vyrostlice pouze tmavé minerály. Barva gabra je šedočerná, často s odstínem do zelena. Struktura je gabrově zrnitá, někdy ofitická, textura masívní. Zejména pyroxeny a živce podléhají druhotným přeměnám (uralitizace, saussuritizace). Gabra tvoří samostatná tělesa, podílejí se na ultrabazických intruzích, jsou součástí ofiolitových komplexů a hojné zastoupení mají v středooceánických hřbetech.

Chemické složení

Jako příklad chemického složení lze uvést olivínické gabro z poběžovického masívu:

• SiO₂ 47,28 %,

• Al₂O₃ 17,14 %,

• CaO 10,10 %, MgO 8,54 %,

• FeO 6,18 %,

• Fe₂O₃ 4 %,

• Na₂O 3,06 %,

• TiO₂ 1,22 %,

• ostatní složky pod 1 %.

Výskyt

Česká republika

Amfibolická gabro najdeme především ve středočeském plutonu (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev. od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů salit, vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v ranském a brněnském masívu. Z ranského a kdyňského masívu jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90% plagioklasu).

Zahraničí

Hlavní výskyt je v Norsku, Rusku a Kanadě. Největším gabrovým masívem je těleso o ploše 6100 km² v Minnesotě (USA). Z prekambrických masívů je známo 17 těles anortozitu v kanadském Quebecu, největší z nich má plochu zhruba 15 000 m².

Použití

Převážně se používá jako stavební materiál (na obklady budov, ať již exteriéry či interiéry), na dlažební kameny, po vybroušení na náhrobní kameny (zejména horniny obsahující labradorit). Často jsou gabra těženy pro obsah rud Ni, Co, Cr, Ag, Pt či sulfidů mědi.

V3 – GABRO

Ze zdroje: Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky

LOKALITA: Pecerady

TYP HORNINY: vyvřelá hlubinná bazická

STRATIGRAFIE: středočeský pluton

STÁŘÍ: Předpokládané stáří krystalizace této horniny spadá do období vzniku středočeského plutonického komplexu cca 355 mil. let.

SLOŽENÍ: Základní skupinou minerálů této horniny je bazický sodno-vápenatý živec, amfibol, Ca-klinopyroxen a omezené množství olivínu. Jako vedlejší minerální součásti vystupují kosočtverečný pyroxen a biotit. Mezi hlavní akcesorické (v nepatrném množství se vyskytující) minerály patří ilmenit a magnetit.

VZNIK: V rámci středočeského plutonického komplexu reprezentuje starší etapu jeho vývoje. Peceradské gabro je svým chemickým složením i geologickou pozicí spjato s průnikem sázavského granodioritu (sázavský typ).

VYUŽITÍ: dekorační kámen, kámen pro jemnou i hrubou kamenickou výrobu

Čedič

V5 – ČEDIČ/BAZALT

Ze zdroje: Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky

LOKALITA: Soutěsky (Benešov nad Ploučnicí)

TYP HORNINY: výlevná vyvřelá bazická

STRATIGRAFIE: neovulkanity Českého středohoří

STÁŘÍ: Radiometrické stáří krystalizace těchto výlevných (vulkanických) hornin Českého Středohoří spadá do období svrchní eocén-spodní miocén (40-18 mil. let).

SLOŽENÍ: Jedná se o výlevnou horninu. Základní skupinou minerálů tohoto olivinického čediče je bazický sodno-vápenatý živec (anortit), Ca-pyroxen, Mg-Fe pyroxen a olivín. Jako vedlejší minerální součásti v hornině vystupují amfibol, biotit, alkalický živec a foidy. Hlavními akcesorickými minerály čedičů jsou ilmenit a magnetit.

VZNIK: Čediče na této lokalitě vznikly třetihorní vulkanickou činností. Třetihorní vulkanismus v Českém masivu byl spojen s riftingem (roztahováním) zemské kůry. Toto roztahování kůry bylo provázeno jejím prohřátím. Následkem toho došlo k natavení plášťových hornin (peridotitů) a jejich výstupu k povrchu. Tento geologický vývoj v severozápadní části Českého masivu časově spadá do období alpinské kolize (alpinských horotvorných procesů) v jižní a jihovýchodní části Evropy. Sloupcovitá odlučnost vzniká účinkem vnitřního napětí při ochlazování provázeném krystalizací a smršťováním horniny. Osa sloupců je kolmá k ploše chlazení tj. k povrchu.

VYUŽITÍ: kámen pro hrubou kamenickou výrobu, drcené kamenivo

Zobrazení:   Položek:51020304050100 Řadit:názvukóducenyvzestupněsestupně